Zprávy

Dva týdny nutné pro výpal velkého ugandského milíře a jeho rozebrání poskytovaly spoustu času pro jiné činnosti, především poté, kdy se daný milíř po pouhých dvou dnech hoření již 'uklidnil'. Co se dělo v mezičase je popsáno v tomto příspěvku.

Přebytek kvalitního tvrdého dřeva, získaného během dvou uplynulých let kácením rizikových stromů či likvidací stromů vyvrácených v rámci kalamit, opodstatnilo snahu zhotovit a vypálit milíř zcela jiného druhu než obvykle... Tento příspěvek, první ze dvou, se týká především dění spjatého se samotnou stavbou a průběhem výpalu milíře 'ugandského typu'...

Během letošní květnové akce v Josefově se taveb účastnila i jistá Věra Fejtová z muzea v Havlíčkově
Brodě a na oplátku pozvala nás na jimi organizovanou akci předvádění starých řemesel včetně sklářství (toť ten nejstěžejnější bod). Alespoň po čtyři dny se topí v poměrně velké sklářské peci, na což je potřeba pomocníků. Chtěl jsem toto řemeslo již v minulosti poznat, a tak jsem nabídku přijal. Přítomny byly i jiné známé tváře, například železo tavil Jan Lokajíček i s rodinou. O tomto i jiném dění pojednává tento příspěvek, samozřejmě s důrazem na mé zážitky od sklářské pece.

Již během květnové akce v roce 2025, popsané v náležitém příspěvku, bylo datum daleko méně rozsáhlé víkendové podzimní akce pevně dáno. Vzhledem k tomu, že jde o pouhý jediný víkend se zaměřením především na tavby železa v kusových pecích, není nikdy příliš brzy na to, provést jisté přípravy předběžně, ušetře tak drahocenný čas, aby konkrétní akce posléze probíhala bezproblémově a bez příliš stresu pro zúčastněné. Tento spíše krátký příspěvek popisuje, co se kdy dělo. Čtenáři jeho obsah dopomůže k tomu si představit, jaký je nepoměr investovaného času do příprav pro provedení tavby, a poté pro ni samotnou, kdy každá tavba i tak trvá s předehřevem a zazděním pece zhruba 'pouhých' 8 až 10 hodin. To nemluvíme ani o nutnosti postavit milíř a předem v něm vypálit potřebné uhlí (9 dní)! Tím, že byly ostatní přípravy, popsané níže, vykonávány de facto jedním člověkem, je časový odhad trvání patřičných činností o to přesnější. Co je nutno učinit a jak dlouho to trvá, je popsáno níže.

Květnové týdenní konání na Staré Huti v rámci příprav a předvádění lesních řemesel se stalo již dávno každoroční tradicí ve spojení s akcí Setkání ve střední části Moravského krasu. K vidění byl vidět milíř, poskytující dřevěné uhlí pro výrobu železa v replikách hutnických zařízení z 9. až 11. století, rovněž selská vápenka, v omezené míře se pekl chleba (ne vždy zdárně) a v sobotu předvedli členové sdružení DAGA ukázky rozličných střípků ze života našich slovanských předků, jejich řemesel a dokonce ukázek boje. Stánky Technického muzea nabízely další zdroje vzdělání podávaného zábavnou formou hlavně pro ty nejmenší. O podrobnostech veškerého dění i o tom, co jsme se zase naučili, pojednává tento příspěvek.

Letošní květnové tavby proběhnou ve dnech 21.-24. května. Ve středu 21. až pátek 23. května to bude workshop starého železářství a v sobotu 24. května navazující Setkání/Slovani na huti.

Pokračování fotografického vzpomenutí na našeho kamaráda Martina Baráka.

Když jsme se na konci letošního jarního Josefova loučili, ani ve snu mě nenapadlo, že Martina Baráka vidím naposledy. Poté jsme ještě telefonovali – domlouvali jsme se na focení archeologických lup, které jsme v poslední době získali do sbírek muzea (TMB). Z toho se esemeskou omluvil kvůli zdravotním potížím a druhý den už nebyl. Když zpráva dorazila, nebylo to o hryzání rtu, protože odešel dobrý kamarád a důležitý člověk v mém životě, se kterým jsme se znali bez jednoho roku třicet let.

Letošní rok byl prvním (a snad ne posledním), kdy bylo v Josefově vařeno pivo. Výsledkem domluvy a přípravy mezi naším Petrem Holubem a Václavem Štursou, bojovníkem družiny DAGA a sládkem rajhradské sladovny, byl soudek piva vařeného metodou "Steinbier".