Tavby

Jako již mnoho let, i letos byl poslední květnový týden věnován ukázkám a sympóziu ohledně starých řemesel, kdysi hojně provozovaných na území Moravského krasu. Kromě tradičního výpalu milíře a taveb železné rudy, tentokráte ve velmi hojném zastoupení domácích i zahraničních týmů, bylo páleno vápno v selské vápenici a dehet v dehtářské peci Jiřím Kaderou, jemuž bylo okolnostmi bohužel dopřáno setkat se s námi až po dobu závěrečného víkendu. Krom klasické příjemné atmosféry v kruhu kreativních lidí přineslo letošní konání i nové poznatky...

Letošní květnové tavení opět proběhlo v poněkud neobvyklém "formátu". Důvodem je probíhající rekonstrukce budovy Kameňáku (muzea železářství) na Staré huti u Adamova, jež nám obvykle poskytuje potřebné zázemí a současná rekonstrukce železniční trati Brno - Blansko, díky níž ubylo možností dopravit se na místo a v souvislosti s tím nepříjemně narostla doprava na silnici procházející Starou hutí (zejména co se těžkých vozidel týče) a usoudili jsme, že těžké náklaďáky svištící Josefovským údolím a parkování aut návštěvníků akce na krajnici silnice nejdou příliš dohromady.

Nečekaný nález zvláštní železné rudy v Albánii, popsaný v první části této série několika příspěvků, vyžadoval, samozřejmě kromě sesbírání jejího dostatečného množství, další pídění se po tom, s čím máme doopravdy 'tu čest'. Vzhledem k tomu, že materiál pochází poměrně z daleka, jsme se tímto krokem zabývali raději ještě před jeho dalším zpracováním. Pro znalce toho, jak vypadají běžné rudy, jsou nynější výsledky velmi nezvyklé...

Poté, co jsme byli okolnostmi nuceni prosedět téměř celý rok doma, jsme se v prosinci roku 2020 rozhodli uspořádat mineralogickou výpravu s pracovním označením 'Za geodou' do oblasti Ohridského jezera v Albánii. Kromě zcela předpokládaného nálezu krásných drúz krystalů kalcitu jsme však objevili i něco, o co jsme štěstěnu vůbec nežádali...

O víkendu vyhrazeném pro podzimní experimentální tavby v Josefově nepanovalo právě hezké počasí, i když jsme doufali v indiánské léto. Přesto jsme, nedbající osobního pohodlí, pilně tavili a plán bezezbytku splnili. Ono by jinak totiž nebylo s jistým kolegou k vydržení!

Hezkých fotek máme, zejména péčí Martina Baráka, móře. Ne všechny vybrané se vešly do předchozího reportu.

Ve druhé polovici letošního jara nám opět proběhlo naše obvyklé tavičské setkání ve Staré huti u Adamova – tedy Josefově. Předkládáme tedy s řádným zpožděním o těchto dějích stručnou zprávu. Nebo je to nutný odstup?

Vypuklo jaro a květnové tavení se začalo neúprosně přibližovat. Takže započaly přípravné práce, mezi něž samozřejmě patří i obstarání vhodné železné rudy.