Když jsme se na konci letošního jarního Josefova loučili, ani ve snu mě nenapadlo, že Martina Baráka vidím naposledy. Poté jsme ještě telefonovali – domlouvali jsme se na focení archeologických lup, které jsme v poslední době získali do sbírek muzea (TMB). Z toho se esemeskou omluvil kvůli zdravotním potížím a druhý den už nebyl. Když zpráva dorazila, nebylo to o hryzání rtu, protože odešel dobrý kamarád a důležitý člověk v mém životě, se kterým jsme se znali bez jednoho roku třicet let.
Nebudu se znažit o nějaké CV, studoval na VUT, Ústavu materiálového inženýrství Františka Píška, Odboru slévarenství a jako vedoucího diplomové práce měl díky tématu experimentální tavby železa v kusové peci nějakého Jiřího Mertu. Díky tomu jsme se potkali. Náhradní vojenskou službu strávil v Technickém muzeu v Brně (v době našeho vyhnání z kláštera Sv. Voršily a dočasného usídlení v bývalých vojenských barácích na Kraví hoře). Poté vedly jeho kroky jinam, ale vždy si odskočil do Josefova (Staré huti) a jeho přítomnost a konání byly pro zdejší dění a konání důležité a určující. Tavil. Tavil a fotil. Když z Babic sestoupil Dominik, tak fotil a pekl chleba. Díky němu máme tento web a díky němu existuje i web Archeologia technica (i když tam se schyluje ke změnám). Dobrým kamarádem však byl po celou dobu!
Mohl jsem jej využívat jako vrbu, zcela se na něj spolehnout, nebýt poslán do háje, ftipnosti z nás vypadávaly podobné a bude mi ukrutně chybět, což si s blížícím se termínem podzimní tavby uvědomuju stále víc. Dělal jsem si legraci z toho, co jsem nazýval "staromládenectví " a s čím bychom my šťastní spolumajitelé několika potomků, zvyklí, že situace na frontě se mění každým okamžikem, dlouho nevydrželi. Ale preciznost a důkladné promyšlení věcí rozhodně není špatná vlastnost. Předpokládám, že to bez Martina v Josefově zvládneme, ale už to nebude ono... Kdo bude například vymýšlet aprílové žertíky! Kdo bude péct excelentní chleba? Kdo to všecko zcela profesionálně vyfotí? Kdo bez řečí poseká (pouze s mrmláním o pitomým mozaikovým sečení) plac? Komu bude možno zavolat a pochlubit se, že přibyla nějaká lupa, místo se struskama, nebo tak vůbec? Proč brzy odchází Ti, na kterých člověku záleží a ne nějací otravní a zbyteční pitomci?
Nejsem schopný sepsat žádné hlubokomyslnosti a vznešenosti. Tak jsem vybral všechny fotky, na nichž se vyskytuje a nemalý počet jich sem uložím, aby přiblížily těch necelých třicet let, vyloudily nějaký ten úsměv a vzpomínku (bude to na dva díly). Současně se vlastně jedná o fotokroniku josefovských taveb.
Ať se tam nahoře za Tebe Svatý Arahut přimluví!
Šipka vydá tajemství fotek.
Howg!
Ondra M.
P.S.: vlastnoruční (Martinův) výběr fotek (Martinových, ne s Martinem) z Josefova je možné si prohlédnout tamtéž, v prvním patře Kameňáku