Martin (3. září 1971 - 26. června 2024)

Když jsme se na konci letošního jarního Josefova loučili, ani ve snu mě nenapadlo, že Martina Baráka vidím naposledy. Poté jsme ještě telefonovali – domlouvali jsme se na focení archeologických lup, které jsme v poslední době získali do sbírek muzea (TMB). Z toho se esemeskou omluvil kvůli zdravotním potížím a druhý den už nebyl. Když zpráva dorazila, nebylo to o hryzání rtu, protože odešel dobrý kamarád a důležitý člověk v mém životě, se kterým jsme se znali bez jednoho roku třicet let.

Prázdné místo

Nebudu se znažit o nějaké CV, studoval na VUT, Ústavu materiálového inženýrství Františka Píška, Odboru slévarenství a jako vedoucího diplomové práce měl díky tématu experimentální tavby železa v kusové peci nějakého Jiřího Mertu. Díky tomu jsme se potkali. Náhradní vojenskou službu strávil v Technickém muzeu v Brně (v době našeho vyhnání z kláštera Sv. Voršily a dočasného usídlení v bývalých vojenských barácích na Kraví hoře). Poté vedly jeho kroky jinam, ale vždy si odskočil do Josefova (Staré huti) a jeho přítomnost a konání byly pro zdejší dění a konání důležité a určující. Tavil. Tavil a fotil. Když z Babic sestoupil Dominik, tak fotil a pekl chleba. Díky němu máme tento web a díky němu existuje i web Archeologia technica (i když tam se schyluje ke změnám). Dobrým kamarádem však byl po celou dobu!

Mohl jsem jej využívat jako vrbu, zcela se na něj spolehnout, nebýt poslán do háje, ftipnosti z nás vypadávaly podobné a bude mi ukrutně chybět, což si s blížícím se termínem podzimní tavby uvědomuju stále víc. Dělal jsem si legraci z toho, co jsem nazýval "staromládenectví " a s čím bychom my šťastní spolumajitelé několika potomků, zvyklí, že situace na frontě se mění každým okamžikem, dlouho nevydrželi. Ale preciznost a důkladné promyšlení věcí rozhodně není špatná vlastnost. Předpokládám, že to bez Martina v Josefově zvládneme, ale už to nebude ono... Kdo bude například vymýšlet aprílové žertíky! Kdo bude péct excelentní chleba? Kdo to všecko zcela profesionálně vyfotí? Kdo bez řečí poseká (pouze s mrmláním o pitomým mozaikovým sečení) plac? Komu bude možno zavolat a pochlubit se, že přibyla nějaká lupa, místo se struskama, nebo tak vůbec? Proč brzy odchází Ti, na kterých člověku záleží a ne nějací otravní a zbyteční pitomci?

Nejsem schopný sepsat žádné hlubokomyslnosti a vznešenosti. Tak jsem vybral všechny fotky, na nichž se vyskytuje a nemalý počet jich sem uložím, aby přiblížily těch necelých třicet let, vyloudily nějaký ten úsměv a vzpomínku (bude to na dva díly). Současně se vlastně jedná o fotokroniku josefovských taveb.

Ať se tam nahoře za Tebe Svatý Arahut přimluví!

Šipka vydá tajemství fotek.

Howg!

Ondra M.

P.S.: vlastnoruční (Martinův) výběr fotek (Martinových, ne s Martinem) z Josefova je možné si prohlédnout tamtéž, v prvním patře Kameňáku

Stará huť u Adamova, pod velkou pecí, někdy v době černobílé a vysavačové (místo měchu) - 1995 či 96, Martin Mrázek, Martin a David Merta
Badatelka (Věra Souchopová) a Martin opět pod velkou pecí, váha obchodní a jako stolek šablona na opravu oblouků pracovních otvorů pece
Habrůvecká bučina, 1996, výzkum mladohradištní železářské huti - zatím poslední řádný archeologický výzkum huti v krasu. Martin, Jiří Merta, Soňa Kocábová (později Mertová) a Ondřej Merta
Stará huť u Adamova 1996, Martin a "Kluk z plakátu" (dle fotografie na letáčku k tavbám), kterému bohužel nemůžu přijít na jméno (jakože si nemůžu vzpomenout)
Stará huť u Adamova (1995 či 96), sešlost u velké pece - zleva Věra Souchopová, Vlastík Vykydal (ředitel TMB, +), Jirka Fiala (+), Jiří Merta (Tatínek, +), Radek Urbánek (+), Martin (+), na zemi Mrázkovic dítě, Olinek Nešpor (+), Martin Mrázek, Jiří Jaroš, Lojza Adler, O. Merta, David Merta. To byly časy!
V Kameňáku, druhá polovice 90. let, Jiří Merta a Martin na kytaru hrající (toho pak bohužel nechal)
Babice nad Svitavou, u památníku světovým válkám, Babice byly krátkou dobu Martinovým bydlištěm. Martin, Věra Souchopová, Jiří Merta, Irena Loskotová - 90. léta. Ale co tam dělali?
Rudice, 1997. Dan Hlobil (t.č. Hamerský mlýn mezi Obřany a Bílovicemi), Jiří Merta a Martin
Pavel Řiháček (nipponto.cz), Martin tahající žaponský měch a Klára, září 1998
Stará huť u Adamova, pod velkou pecí, 1998 či 99. Martin s první ženou Klárou
Stará huť u Adamova, pod velkou pecí, 1998 či 99. Podivejte se na to!
Stará huť u Adamova, 2000, přesně, ale přesně 1000 let poté. Rostík Fabiánek (+), Jiří Merta (Tatínek, +) a Martin (+)
Stará huť u Adamova, 18. květen 2000, pokus o želechovickou pec - lžíce bude asi na to množství železa
Stará huť u Adamova, 2001 s vysavačem, i tehdy jsme dokázali postavit vícero pecí!
Blansko u zámku, 31. května 2002, Rostík Fabiánek (+), Martin, Roman Řezníček, Ondřej Merta, jeden z dvojice malých měchů, které doposud máme, ale nepoužíváme
Rudice u Větřáku, 5. července 2002, rudických slavností železa jsme se několik let zúčastňovali, než to nás i místní přestalo bavit a následně jsme se smluvili, že s pecí nebudeme jako s cirkusem nikam jezdit a vystačíme si s vlastním hřištěm. Zde se martin na někoho utrhuje, což taky uměl, neb ho štvali blbci a lidi, co mermocí chtěli přijít k úrazu
Stará huť u Adamova, 11. května 2005, pokrok se nedá zastavit - dmychadélko s Martinem zhotovenou pixlí,  stříška, pečlivě postavené pece - jo, to byla doba!
Stará huť u Adamova, 15. května 2005, Martin a jeho sestra Lenka (pro niž vynašel bratr David jméno Měřimíra)
Stará huť u Adamova, květen 2005, ani v otázkách kroje nelze pokrok zastavit. Tatínek (+), pisatel, Rostík Fabiánek (+), Roman Řezníček, Martin - to byly ještě tavby zcela v režii TMB. Nyní by to bez ochotných dobrovolníků a interesantů vůbec nešlo. Konstrukce měchu byla okouknuta v rakouském Garsu, ale neosvědčina se
Rudice, červenec 2005, Martin s Evou (Karasovou), druhou a podstatně trvanlivější ženou)
Rudice, červenec 2005, Tatínkova noha, Roman Řezníček a Martin u pícky ukryté pod apartní stříškou, naše stříška již tak chick není
Stará huť u Adamova, květen 2005, s "feltšpatkou" ČSLA, poté si pořídil menší madžarskou meziválečnou
Nad Starou hutí u Adamova, květen 2005, díky problému s výškami velmi velký horolezecký výkon
Stará huť u Adamova, 11. května 2006, ukázková experimentální huť, a tady se to nějak začalo relativně vést (ty houby/lupy). Mohl za to Martin, vybavený potřebnými teoretickými znalostmi a teď již i nasbíranými zkušenostmi
Galerie: