spolek Františka

Na přelomu února a března proběhla první letošní brigáda v Josefově. V jejím průběhu se podařilo odhalit tajemná tajemství a spatřit dlouho nespatřené, jakož i vytušit netušné (atd...).

Pracují na pecích starých Slovanů už ... přes 1/4 století.
Dekorativní a bohémsky křivý patník zmizel, a i lecos jiného se změnilo.
Zařazuji jako "aktualitu" a staré noviny zpět do šanonu.

Přání Spolku Františka p.t. publiku do nového roku 2020.

S přibývajícími účastníky květnových sympózií v Josefově z tuzemska i zahraničí, kteří chtějí ovládnout umění taveb železa v kusových pecích – skoro až magickou transformaci rezavých kusů kamene na kus oceli – systematicky během posledních let vzrůstá spotřeba k tomuto procesu nutného dřevěného uhlí. Jelikož se všichni aspiranti hrnou ihned k tavbám, než aby se věnovali nejprve i vleklé výrobě k danému účelu potřebného paliva, přestalo uhlí získávané z klasického květnového milíře stačit pokrývat jeho spotřebu. Vleknoucí se ‚uhelná krize‘ měla na svědomí nutnost již dvakrát uhlířům zasahovat do ještě hořícího milíře, což je zrovna moc netěšilo. V tomto roce, vděk vykácení části lesíka za milířištěm, se naskytla příležitost použít dané dřevo pro doplnění tohoto dlouhodobého deficitu stavbou a vypálením nebývale velkého podzimního milíře. Na něm jsme rovněž otestovali několik nových užitečných konceptů a získali zajímavé poznatky...

V ranní hodině v sobotu 19. října zapálili Dominik s Martinem dvanáctý novodobý josefovský milíř.

Přinejmenším druhým rokem se nacházíme v uhelném deficitu, který musel být řešen v průběhu květnových workshopů rozrýpáním páleného milíře, aby mohly proběhnout všechny plánované experimenty. I když se uhlíři statečně tvářili, že jim to vlastně skoro ani moc nevadí, přece jen bude lepší nechat je příště v klidu dokončit prácí.

V sobotu 21. září proběhne na Staré huti u Adamova letošní Podzimní tavba. Srdečně Vás zveme!

V květnu 2019 došlo k dalšímu výpalu vápna ve vápenické peci vystavěné vápenickou sekcí Spolku Františka. Pec opět doznala nemalých úprav, výpal proběhl velmi úspěšně a vzniklý produkt bude prakticky využit.

Také máme rádi motýle. Zvláště pak ty, který se třepotají u nás v Josefově, alias na Staré huti u Adamova. A to dokonce tak, že jsme jim letos zanechali část travin a květeny, aby se, potvůrky jedny, měli kde vyřádit a nasosat. Co nastalo, když jsme tak v minulém roce neučinili, můžete popatřit na vlastní oči dále.

Letos se v Josefově hutnil kov poněkud nestandardní pro železářský okrsek - měď, konkrétně z její primární sirné rudy - chalkopyritu. Krom toho, že je práce s daným materiálem z metalurgického hlediska daleko složitější nežli s rudou železnou, je tato ruda zajímavá tím, že spolu s mědí obsahuje i železo, jež je nevyhnutelný vedlejší produkt zpracování této suroviny. Pokus o výrobu mědi z chalkopyritu v kusové peci, jenž, zdá se, zatím nebyl v moderní době nikde proveden až do zdárného konce, dost možná skrývá odpověď na otázku, zdali objev hutnictví železa byl prostá náhoda, nebo naopak přímý důsledek zkušeností, plynoucích z práce s touto rudou...