Co by bylo, kdyby nebylo ...

Kdyby nebylo toho co je, tak bychom ode dneška v Josefově pilně tavili, chystali vápenku a ještě teď (23:27) nejspíš spokojeně seděli u ohně.

Pece ale nemáme postavené v dostatečné distanci od sebe (i když by se dalo tavit pouze ve dvou od sebe vzdálených), cizozemci stejně nemůžou posílit naše řady a nevím, jak bychom v sobotu vyselektovali těch 100 šťastlivců z oněch nezměrných davů chtivých poznání. Pece jsou tedy zatím osamocené a neopravené (ba dokonce zarůstají) a jak je možno zříti na níže přiložených fotech, řádí v Josefově pouze nevycválaní paďouři.

Jak jsme již byli oznámili, náhradní program pro veřejnost se bude konat v sobotu 19. září a skromný workshop 16.-18. září. Podrobnosti dáme zavčasu ve známost.

Kdyby vše běželo v zaběhnutých kolejích, zvládli bychom v jednom či dvou dubnových a květnových weekendech obstarat hlínu, opravit pece, ploty, výheň, dostavět ještě jednu (už poslední) stříšku, připravit uhlí a rudu. Ale neběželo a všechno zmíněné tak na nás teprve čeká.

Velké ohniště nebo výheň nestačí, tak si uděláme ještě jedno malé ohnišťátko! A moc se nám povedlo, tak se ať se jím potěší i ostatní - škoda jej poklízet

A tady jeden optimističtější obrázek. Byla tam ještě jedna, hezky zralá, ale tu jsem snědl. Jestlipak nebyla přítomnost jahod dalším z určujících faktorů pro umístění hutě? Voda, jíl, ruda a jahody.

Fota nejsou tak pěkná, jako od Martina, ale jsou dnešní (20. 5. 2020)