spolek Františka

Zatímco Robinson ovládl řemesla, trosečníci na Lincolnově ostrově pod vedením inženýra Cyruse Smithe dokázali ovládnout i poměrně náročné technologie. Právě zde jsem se poprvé dočetl o přímé výrobě železa, které se věnuje tento web. Je snad logické, že se pokusím podívat malinko kritickým pohledem na technické popisy, které nám pan Jules Verne předložil. Děj knihy začíná na jaře roku 1865, v době kdy v Evropě probíhá malá metalurgická revoluce. Koks vyrobený z černého uhlí nahrazuje ve vysoké peci do té doby nenahraditelné dřevěné uhlí. Metalurgický průmysl se stěhuje k ložiskům černého uhlí. V souvislosti s tím krachují četné malé železárny, jejímž typickým zástupcem je naše huť v Josefově. Znalosti inženýra v této době jsou ještě univerzální. Cyrus Smith, inženýr a důstojník americké armády byl jistě obeznámen s aktuálním stavem metalurgie železa.

Jako každý rok proběhla i letos v květnu veřejná tavba železa při příležitosti Dne muzeí. Při této příležitosti je vždy obnovena open-air expozice železářské hutě. Letos k rozsahu akce přispěla i konference FUMA probíhající v blízkých Křtinách. Naplánovány byly tři experimentální tavby. První ve středu 14.5. jako demonstrace pro účastníky FUMy. V pátek 16.5. experiment pro "vnitřní potřebu" a konečně v sobotu 17.5. demonstrace pro veřejnost směřovaná k načasovanému vyjmutí produktu. Dále budu označovat tavby jako J-08-1, J-08-2 a J-08-3. V případě pozitivních výsledků jsme zamýšleli pokusit se o další zpracování produktu v kovářské výhni, železo očistit a posléze vykovat v jakýsi polotovar. Kování posléze proběhlo ve dvou fázích, které označím jako JK-08-1 a JK-08-2.