Stará huť u Adamova

V sobotu 21. září proběhne na Staré huti u Adamova letošní Podzimní tavba. Srdečně Vás zveme!

V květnu 2019 došlo k dalšímu výpalu vápna ve vápenické peci vystavěné vápenickou sekcí Spolku Františka. Pec opět doznala nemalých úprav, výpal proběhl velmi úspěšně a vzniklý produkt bude prakticky využit.

Také máme rádi motýle. Zvláště pak ty, který se třepotají u nás v Josefově, alias na Staré huti u Adamova. A to dokonce tak, že jsme jim letos zanechali část travin a květeny, aby se, potvůrky jedny, měli kde vyřádit a nasosat. Co nastalo, když jsme tak v minulém roce neučinili, můžete popatřit na vlastní oči dále.

V sobotu 25. května 2019 proběhne na Staré huti u Adamova tradiční akce pro veřejnost nazvaná Slované na huti (tedy naše muzejní polovice Setkání ve střední části Moravského krasu, pořádaného již od roku 2001).

Ve dnech 22.-24. května proběhne v areálu Staré huti u Adamova další workshop starého železářství

O weekendu 2. a 3. března proběhla v Josefově pracovní akce, při níž jsme mocně hnuli s přerostlými stromy a věnovali se i dalším chvályhodným pracem.

Zatímco se někteří účastníci weekendového setkání v Josefově ulívali v teple a hráli si s kousky železa (a ještě se tím sáhodlouze chlubí - viď níže), jiní tvořili v mrazivém čase opravdové hodnoty.

V době, kdy probíhalo oficielní víkendové sympózium v září tohoto roku (2018), jsem zrovna kdesi lezl po různých dolech v Alpách, mimo dosah daného dění, jehož termín bohužel odpovědné osoby přesunuly z jakýchsi důvodů o týden dříve. A byl jsem tedy samozřejmě nervózní, jako vždy! Proto jsem se domluvil s generálním hutníkem O. Mertou a kolegou Martinem Hrubým na pokusu dokončení zadaných úkolů během listopadového víkendu 17.- 18.11.2018. Ač se v kovárně ani nyní plně nepovedlo to, co jsme si předsevzali, přece jen jsme uspěli a shromáždili nové poznatky stran kování, a dokonce dostáli jistým formálním ‚restům‘ ve formě doplnění chybějících fotek, nutných pro napsání jiného článku na serveru starahut.com...

Od neděle 26. května, kdy jsme se v Josefově rozžehnali se s těmi, kteří zůstali, aby pomohli poklidit „plac“ po tradičním pyromanském řádění uběhla již dosti dlouhá doba. Nastal tedy nejvyšší čas vše alespoň v krátkosti popsat a zejména se podělit o též tradičně pěkná fota vyhotovená Martinem Barákem (a méně pěkná, jejichž autory jsou další osoby) a též použít textu o vápenické části setkání, který bez větších (resp. jakýchkoli) cavyků napsal hlavní vápeník Petr Kos. Neb je fotografií poměrně dosti, rozhodl se pisatel a vkladatel rozdělit informace tematicky do několika příspěvků.