Jozefovské motýle

Také máme rádi motýle. Zvláště pak ty, který se třepotají u nás v Josefově, alias na Staré huti u Adamova. A to dokonce tak, že jsme jim letos zanechali část travin a květeny, aby se, potvůrky jedny, měli kde vyřádit a nasosat. Co nastalo, když jsme tak v minulém roce neučinili, můžete popatřit na vlastní oči dále.

V loňském roce došlo v rámci příprav na sobotní akci pro veřejnost k důkladnému vysekačkování "placu" a současně jsme, jak se mohl čtenář těchto stránek dočíst dříve, pečlivě vytrhali všechnu řepku. Ta řepka by asi až tak nevadila, neb do krasu nepatří. To jsme si alespoň mysleli. Leč, co si má počít takový Bělásek řepkový, nemaje řepky? Musí si najít jiný zdroj paliva. A protože se ve stínu Františky nenachází ani ložisko ropy, či zemního plynu (o fotovoltaické elektrárně nemluvě), alebrš fungujeme na dřevěné uhlí (a to je t.č. uschováno v pytlech, což bělásek neví), tak se běláskové začnou shlukovat na uhlířském placu!

Tedy myslím, že jsou to bělásci řepkoví, neb když poletovali, byli opravdu shora bílí a zespoda (neboli na rubu křídel) mají šedozeleně poprášené žilky, jak možno vidět i na fotokrafii.
A zdá se, že takoví bělásci a další motýle se spolu nekamarádí, neboť další skupina si ke shromažďování vybrala pozůstatek pyrotechnologického zařízení zbudovaného před slotem č. 3 (v roce 2018 neobsazeným - viz titulní foto) a milířišti se zdaleka vyhnula.

Separatistická skupina by snad mohli být Perleťovci velcí (ale určitě nějací Perleťovci). Ty asi neláká primárně dřevěné uhlí, ale možná si odnášejí vzorky strusky, s nimiž pak něco střasně tajného provádějí.
A pak je taky samozřejmě k vidění Babočka jenerál a další druhy, ale ti se takto zvláštně nechovají.

Rozumy byly načerpány v knize Motýle střední Evropy autorů Ivo Nováka a Františka Severy, vydané nakladatelstvím Aventinum v roce 2014.