První z pecí musela ustoupit rozvoji hutnické výroby a zůstal po ní soklík, na němž bylo již zbudováno několik šachtových pecí – ať již laténských rodiny Kmošků, nebo postavených a obsloužených Honzou Lokajíčkem a později i bratry Jihoslovany (a též sestrami). Pec byla v loňském roce přísně vědecky destruována a dokumentována, o čemž si bude možno přečíst v letošní Archeologii technice. Prostor, v němž druhdy stával Mr. Pekař je využíván k pražení rudy.
Pec byla přestěhována do neželezářské části okrsku a zbudována dle více méně stejného šématu a též s klenbou vyztuženou curry (čti kari) sítí. Lišila se umístěním komínku (u nové vpředu, u staré vzadu). Vzorem oběma pecím byl archeologický nález kolegů z Archaia Brno z ulice Pekařská. Nutno ještě dodat, že pece měly několik dalších sourozenců, neboť inspirovaly stavitele pecí na různých místech Čech i Moravy (pisatel ví o čtyřech takových). Kari sítě bylo použito, neboť všechny naše pece jsou ponechány na pospas rozmarům počasí i okolojdoucích a kovová podpora umožnila delší přežití.