Fotografie z konce tohoto roku nejsou sice tak pěkná jako ta Martinova z úplného počátku roku, ale přece jen člověk v posledních letech huť v zimním hávu tak často nevidí.
V úterý 20. prosince mě cesta přivedla do Josefova (Staré huti / Františky), t.č. zasněženého. Neodolal jsem podělit se o zimní fota, o to více, že se rychle opět stala minulostí.
Fotografie z konce tohoto roku nejsou sice tak pěkná jako ta Martinova z úplného počátku roku, ale přece jen člověk v posledních letech huť v zimním hávu tak často nevidí.
Na rozdíl od 1. ledna byla silnice 20. prosince již posypaná, ale ta hnědavá vcelku k ostatním barvám ladí, cesta se v rámci kompozice pěkně vine a i to sousedovic tmavě modré auto tolik nevadí.
Škoda, že spadla ta lichtenštejnská brána alias Ruine. Hezky by se nad pecí vyjímala. Že bychom ji v rámci jarní brigády opět vystavěli? Tedy až najdeme, kde přesně stála.
Opět si neodpustím zvelebený kout s geologickou podivuhodností.
Druhdy rušná huť kypící ruchem a mnohojazyčným hlaholem v klidu spočívá.
Pět a půl pece exprementální huti přikryté sněhem. Bezpochyby by se změnil poměr konzumovaných iontových nápojů ve prospěch těch vysokoprocentních. Škoda, že staří Slované nepoužívali pivní lahve, to by se snadno zjistilo, kdy probíhala hlavní tavební sezóna. Jestli vždy v té příznivější části roku, nebo v pozdější "podomácké" fázi výroby až po skončení polních prací.
Vápence a vápeníkům asi ta bílá zas tak zvláštní nepřipadá.
Hutníci odešli (někteří i do Návy), šnek zalezl, z pece se nedýmí. Poklid vůkol panuje, tedy až na auta, ale ta aspoň jezdila málo a pomalu.
Prostě jsem se musel podělit, i když už to není úplně aktuální a mezitím přišlo asi zase jaro. Ale to víte: resty v práci, stromek, kapra, uklidit, Ježíška, návštěvy vykonat a přijmout, resty v práci.