Josefovská tavební kampaň v září 2016 a co přinesla

První tavba proběhla již v pátek 23.září, za poměrně skromné účasti O. Merty, D. Merty a M. Baráka, neboť v tento všední den byli ostatní povětšinou stále ještě připoutáni okovy kapitalismu k jejich pracovišti. Cílem tavby bylo ověřit funkčnost limonitové rudy, jenž se nachází v podobě poměrně velké vysypané haldičky přímo v areálu huti, jakožto odkaz našich předků železářů profesionálů nám amatérům. Mimo to si O. Merta znovu na této tavbě ověřil již předtím známou věc, že se v předstihu vysušené štítky a části pece, zhotovené z rudického kaolínu při předehřevu explozivně trhají a pukají. Naštěstí rovněž dostupná jeskynní spraš tuto vlastnost nemá a dá se použít pro doplnění chybějících částí pece. Ani toto, ani protivné ulomení dyzny a nutnost její náhrady však nemohly skrýt jednoznačný výsledek – použitá ruda má evidentně nevhodné složení (příliš hlušiny) a produkuje proto vazkou strusku, ulpívající ihned u dyzny a v ní, ve výsledku vytvořivší takzvanou ‚čižmu‘ – nevzhlednou hrudu strusky, do níž je dyzna zatavena, zatímco níže zeje nístěj prázdnotou.

Sobotní a nedělní účast byla mohutná - dojeli ostravští kolegové z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Doc. Toman a jeho studenti - Jan Růžička, Jan Haščín, Bohumil Horák, a rovněž dvě osoby z Čech, jejichž neustálé segregování se od naší hlavní společenské skupiny (či přirozený ostych) způsobilo, že ani jejich jména nám nyní nejsou známa. Ovšem i tito dva rovněž toužili ovládnout prastarý proces výroby železa. Tak bylo možno uvést v sobotu 24. září v činnost hned tři ze čtyř kusových pecí zaráz, poháněje třetí pec pomocí nového velkého měchu vyrobeného letos ve Francii.
Vzdor tomu, že neustálý ekonomický růst je urputně sledovanou metou současné společnosti, jsme čtvrtou pec v činnost neuvedli. Na rozdíl od ekonomů, navrhnuvších toto podivné globální schéma, jsme si my v Josefově totiž již stihli všimnout, že v analogii k prostorově omezené šachovnici, či povrchu naší planety, by i z pracovní plošiny v předpecí za chodu ještě více tavicích zařízení zaráz již vypadávaly figurky.

Série těchto tří taveb měla ověřit, na rozdíl od květnových pokusů, jaké je MINIMUM hlušiny v rudě, jež je ještě dostačující pro tvorbu dostatečně kapalné strusky schopné odtéci do nižší části nístěje, uvolňujíc tak místo srůstající železné houbě, a též zásadní měrou přispívající k ochraně vznikajícího kovu před shořením. Navržené směsi jsou zajímavé i pro kováře, neboť byly jako zdroj čistého oxidu železa použity kovářské okuje, produkt spontánně vznikající a zaplavující okolí kovadliny v každé kovárně. K našemu velkému překvapení poskytla hutnou vysoce kvalitní železnou houbu i směs okují s pouhými 5 váhovými procenty křemenného písku! Kolegové Nejmenovaní, ergo ti segregující se kdesi z Čech, tavící směs okují s 20% písku, se mohli též radovat z krásné houby, jejich první, ze které snad něco pěkného vykovou.

V neděli 25.9. se konaly tavby dvě, kdy byla použita směs koncentrátu z lotrinské minety s vápennými nedopaly z přilehlé selské vápenice P.Kose, v obsahu 10 a 15 hmotnostních procent ve směsích pro pece 3 a 4, v daném sledu. Cílem experimentu bylo ověřit již během letošních francouzských taveb dosti vážně pokulhávající teorii A. Thieleho, kterak vápník ve strusce již v obsahu 10% teoreticky převede většinu fosforu do strusky, omezuje tak jeho vliv na lámavost výsledného kovu. I zde tato teorie velmi zaklopýtala, též ovšem vlivem neblahé chyby v dávkování rudy, kdy opomnění vrátit na nulu menší ze závaží na naší mechanické váze během celé tavby způsobovalo, že namísto půl kila rudy na půl kila uhlí bylo do pecí sypáno ¾ kg rudy v každé dávce. Vyšší podíl nehořlavé složky pak způsobil nižší teploty v peci, jenž velmi neblaze ovlivňují obsah fosforu a především hutnost výsledné houby, jak to dokládají výsledky letošních pokusů ve Francii, sledující tuto problematiku. Obě nedělní houby se tak rozdrobily již při pokusu o jejich vyjmutí z pece. Dané dva experimenty tak bude v budoucnu nutno zopakovat.

V celkovém pohledu se akce konala v tradiční krásné a uvolněné atmosféře, pomineme-li vliv všudypřítomného nervózně pobíhajícího malého geologa. I jeho elán však byl dostatečnou měrou tlumen přítomností své ve Francii nově získané přítelkyně Loriane, a kromě toho též konzumací piva, přítomného v množství větším než velkém, zásluhou ostravských kolegů. Kromě nově získaných vědeckých poznatků je též velmi pozitivní sledovat účast kovářstvím nadšených nových lidí, toužících zvládnout a poté samostatně provozovat prastaré řemeslo, poskytující i s minimálním technologickým vybavením kov, jenž byl zásádní pro rozvoj naší moderní civilizace.