Archeologia technica 35 / 2016 - program

9.30
Zahájení semináře

9.40-10.00
Experimentální a ukázkové tavby v roce 2015
Dominik Talla – Ondřej Merta – Martin Barák
V roce 2015 pokračovala série experimentálních a ukázkových taveb pořádaných Technickým muzeem v Brně a jeho spolupracovníky v areálu Staré huti u Adamova. Loňský rok můžeme považovat za zatím nejproduktivnější, neboť v rámci čtyř jednotlivých akcí se podařilo realizovat 32 taveb. Většinou byly využity repliky raně středo-věkých pecí s tenkou hrudí. Ke dvěma tavbám posloužila volně stojící šachtová pec a ve třech případech se jednalo o experimenty s výrobou pravého damasku – wootzu, jimž se však tentokráte nebudeme věnovat. Příspěvek představí místo konání experimentů, jejich účel, průběh i výsledky.

10.00-10.20
Neznámý železný hamr u Pohoří na Šumavě
Ján Čáni – Jan Pařez
Příspěvek přináší základní informace o novověkém výrobním objektu - železném hamru, který byl primárně identifikovaný na mapách II. vojenského mapování. Další skutečnosti týkající se předmětného objektu vyplynuly z kritiky dostupných mapových děl a analýzy dat leteckého laserového skenování (LLS). I když jde zjevně o hospodářsky poměrně nevýznamný objekt, zběžná analýza kartografických podkladů a dat LLS přinesla i bez hlubší heuristiky archivních pramenů předběžné údaje o období vzniku a zániku objektu. V kombinaci s rekognoskací terénní situace byly získány informace o fungování objektu, hnací soustavě a vodním díle.

10.20-10.40
Nové průzkumy středověkých hutnických lokalit zaměřených na produkci barevných a drahých kovů na Českomoravské vrchovině
Petr Hrubý – Jaroslav Kapusta – Karel Malý – Peter Milo
Příspěvek představí nové terénní i laboratorní výzkumy středověkých hutnických lokalit, které v „předkutnohorském období“ zpracovávaly na centrální Českomoravské vrchovině polymetalické rudy a produkovaly drahé a barevné kovy. Jedná se o kombinaci geomagnetického měření, odběru půdních vzorků a jejich geochemické analýzy a rozboru majoritního hutnického odpadu - strusek. Příspěvek se pokouší v topografických a krajinných souvislostech o prostorové vyhodnocení dat a o více či méně pravděpodobný model infrastruktury tohoto druhu zaniklých metalurgických pracovišť.

10.40-11.00
Přestávka na kávu

11.00-11.20
Stanovení teplot likvidu historických strusek po tavbě polymetalických rud (lokalita Čejkov-Trsov, pelhřimovský rudní revír)
Jaroslav Kapusta – Zdeněk Dolníček – Karel Malý
Předmětem příspěvku je lokalita Čejkov-Trsov, která se nachází na východním okraji pelhřimovského rudního revíru. Vzhledem k četným nálezům strusek po tavbě polymetalických rud ji lze označit za zaniklý hutnický areál. Pro potřeby studia bylo z lokality získáno cca 10 kg struskových hmot. Na vybrané vzorky byla aplikována řada metod pro stanovení fázového a chemického složení (optická mikroskopie, elektronová mikrosonda, ICP-OES a ICP-MS). Pro zjištění teplot likvidu byly zvoleny dva odlišné postupy: a) modelové stanovení teplot ze získaných dat, b) redukční tavba strusek v muflové peci.

11.20-11.40
„Erckerovy“ kapelky. Výroba, použití a analýza
Michaela Kovářová – Martin Bartoš
Prubířská kapelka, někdy též zvaná kupelka (z francouzského la coupelle = kalíšek) je speciální nádobka, ve které probíhá tzv. kupelace, tj. konečný krok stanovení obsahu drahých kovů v rudách, popř. slitinách. V raném novověku byly kapelky zhotovovány ze směsi kostního popela, dřevěného popela a piva. Cílem této práce byla výroba kapelek podle raně novověkého způsobu popsaného Erckerem. Takto vyrobené kapelky byly odzkoušeny a také analyzovány. Pomocí elektronového mikroskopu byly zhotoveny obrazové materiály popelů, řezů kapelkami a získaných stříbrných zrnek. Pomocí energiově disperzní rentgenové spektroskopie bylo určeno prvkové složení popelů používaných k výrobě kapelek. Byla zkoušena také pevnost vyrobených kapelek jak v sušeném stavu, tak i po vyžíhání.

11.40-12.00
Mufle prubířských pecí
Martin Bartoš – Jana Králová – Michaela Kovářová
Nové nálezy lze dnes učinit nejen v terénu, ale i v depozitářích. V Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře ve sbírkách keramických artefaktů se podařilo identifikovat soubor zlomků pocházejících z muflí prubířských pecí. Přednáška seznamuje s tím, co to jsou mufle prubířských pecí a uvádí předběžné informace o kutnohorském nálezu.

12.00-12.20
Doklady výroby mincovních falz na středověkých hradech
Martin Hložek – Miroslava Cejpová – Zdeněk Schenk
Příspěvek pojednává o hradech, na kterých byly archeologickými výzkumy nebo detektorovou prospekcí doloženy stopy výroby středověkých mincovních falz, jejichž konzervací a materiálovými průzkumy se v nedávné době zabývala laboratoř Metodického centra konzervace TMB. Analytické metody i písemné prameny napomohly v případě hradu Žampach spojit technickou keramiku a odpad s předpokládanou výrobou falz mincí, přestože při archeologickém výzkumu hradu nebyly objeveny měděné střížky mincí, které by byly jednoznačným důkazem fungování penězokazecké dílny.V případě moravských hradů (Drahotuše, Starý Světlov) nacházíme mincovní střížky se stopami pokovení, zlomky tyglíků, nástroje k úpravě střížků a naopak postrádáme zmínky o této činnosti v písemných pramenech.

12.20-13.00
Přestávka na občerstvení

13.00-13.20
Milíř při vápenické peci u hradu Pyšolce
Michaela Endlicherová
V blízkosti hradu Pyšolce (okr. Žďár n. Sázavou) se dochovaly výrazné pozůstatky výrobního areálu, jehož průzkumu je v posledních několika letech věnována pozornost. Areálu dominuje vápenická pec, patrné jsou zde rovněž stopy po těžební činnosti krystalického vápence a s výrobou vápna souvisí i hliník pro těžbu suroviny potřebné při ucpávce pece. Za pozornost stojí také zamyšlení nad významem dalšího z objektů, který rovněž do zájmového prostoru náleží a jemuž je věnován následující příspěvek. Na základě archeologického průzkumu a výsledků antrakologických analýz ho s jistotou můžeme považovat za milíř na pálení dřevěného uhlí. Objekt náleží k milířům většího rozsahu, a tedy i míra produkce a jeho následné využití zde muselo být jistě významné. Například jako podpůrný zdroj paliva právě pro výrobu vápna.

13.20-13.40
Sklářská huť Paulina – průzkum zaniklých novověkých výrobních objektů
Ján Čáni – Jan Pařez
Sklárna Paulina v Novohradských horách byla v činnosti od konce 18. století do poloviny století 19. Po jejím vyhašení se sklářská osada transformovala na dřevorubeckou a kontinuita osídlení pokračovala až do poloviny 20. století. Osada zanikla po 2. světové válce v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva a budováním prvků železné opony, které procházely přímo jejím intravilánem. Nedestruktivní archeologický průzkum se soustředil na identifikaci a základní dokumentaci reliktů výrobní komponenty, související primárně se sklářskou produkcí. Podařilo se identifikovat plochu hutní haly, haldy výrobního odpadu, objekty zaniklých stoup na drcení křemene a související vodní díla (např. vodní náhony a nádrže). Při průzkumu byla analyzována dostupná data leteckého laserového skenování a historické kartografické podklady.

13.40-14.00
Václav Kunžak – zapomenutý mechanik a vynálezce z 18. století
Bohumír Smutný
Příspěvek se zabývá životem a dílem Václava Kunžaka (1726–1789), mlynářského mistra a měšťana v Jihlavě který jako nadaný mechanik a samouk od poloviny 18. století prováděl na zakázku stavby vodních mlýnů, soukenických valch, mandlů, lisů a stoup pro manufaktury a cechy. Byl nadaným konstruktérem a vynálezcem několika mechanických strojů. Roku 1769 oznámil úřadům vynález „vozu bez koní“ pro převoz osob i nákladů.

14.00-14.20
Pec z výzkumu na Rašínově ulici 4 (Brno)
David Merta – Marek Peška
Při výzkumu na místě budoucí stavby Kooperativy na Benešově ulici v Brně před takřka dvaceti lety byly odkryty relikty různých typů pyrotechnologických zařízení. Příspěvek se chce pokusit tato zařízení zasadit do jistých kontextů, představit je a případně interpretovat s ohledem na nověji nabyté zkušenosti ohledně zkoumání takovýchto situací.

14.20-14.40
Pyrotechnologická zařízení z období středověku na parcele domu Kopečná č 1149/3 v Brně
Michala Přibylová – Antonín Zůbek

a možná ještě jeden příspěvek uhlířský