O Staré Huti
Cesta železa Moravským krasem
Kalendář akcí
V pátek jsme pracovali se dvěma pelosideritovými rudami z Libotína a Kopřivnice. První dvojice taveb byla s 12 kg směsi daných rud s přídavkem 10 wt % písku z Rudice (10,8 kg ruda + 1,2 kg písku na pec). Tavba s libotínskou rudou v teto konfiguraci paradoxně dopadla lépe než se samotnou rudou - tento jev bude nutno objasnit. Výsledné husté železo však vlivem složení rudy bylo fosforové, a tak se při zhutňování drolilo a „písčilo“ (vzniklo v průměru 1,2 kg houbového materiálu s mnohými odstřiky vysokouhlíkaté oceli a litiny). U Kopřivnice byla struska poměrně vazká, tak že ani neopustila pec – došlo tedy ke zhoršení vlastností vůči čisté rudě. Železo vzniklo též husté, ale fosforové.
Druhá sada taveb byla s oběma rudami, ale už s 20 wt % písku, tedy 9,6 kg rudy + 2,4 kg písku na pec. Obě rudy selhaly za vzniku kapek litiny a vysokouhlíkatého slitku oceli v případě Libotína.
V sobotu se v peci č. 3 tavil rudní koncentrát z lotrinské minety (koncentrát ooidů, které v dané rudě obsahují podstatnou část železa). Plánem bylo pomocí koncentrátu doložit, zdali staří Francouzové mohli vyřešit problém fosforu u této rudy tak, že použili pouze ooidy bohaté kusy (kusy složené téměř výhradně z ooidů existují a nejsou zcela ojedinělé). Fosfor je jak v ooidech, tak i tmelu, držícím je pohromadě. Odstraněním tmelu rýžováním rudy, či užitím pouze bohaté frakce se tedy obsah P2O5 automaticky sníží, protože s tmelem se odstraní část fosforu, přičemž železo vázané na ooidy zůstane zachováno. Vznikla velká hustá houba (je možné použít termínu lupa), která i přes přetrvávající stopy „písčitosti“ měla již fosfor natolik ochuzen, že se dala kovat ihned těžkou palicí.
Výsledek je v souladu s empirickými poznatky kováře Thierry Tonneliera, který tuto rudu zpracovává, i Paula Merluzza (Marc Leroy – Paul Merluzo – Cécile le Carlier: Archéologie du Fer en Lorraine. Minette et production du fer en bas fourneaux dans l’Antiquité et au Moyen-Age. Knutange 2015), kde v archeologicky zkoumané huti v Ludres-Chaudeau též prokazatelně používali výhradně nejbohatší rudní horizont. I tak je v houbách stále přítomno fosforové eutektikum.
Druhá sobotní ruda byla siderit-chamositová ruda z Brd, s mezním obsahem Fe2O3 pouhých 40 wt%, což spolu s Al2O3 bohatou hlušinou vede nevyhnutelně k selhávce. Tato ruda byla nabohacena 20 wt% CaO v roli přídavného taviva. Cílem experimentu byl ověřit možnost, zda-li se takto chudé rudy dají zprovoznit. Vzdor lepšímu průběhu ve srovnání s čistou rudou bez vápna tavba selhala. I tak je třeba tento problém v detailu ověřit, čemuž pomohou budoucí analýzy vzorku získaného letos ve Francii, kde CaO v rámci lotrinské minety tuto rudu opravdu zfunkčňuje, vzdor obsahu Fe2O3 mezi 45-65%.
