To nejstarší ze Staré huti

Nepodsklepená budova bývalé modelárny lichtenštejnské huti v Josefovském údolí postavená na konci čtyřicátých let 19. století trpěla v poslední době stále rostoucí vlhkostí, související i s částečným zapuštěním severní strany budovy do svahu (či s jeho pozdějším sesutím). S vlhkostí zdiva bylo bojováno na několika frontách, uvnitř budovy byly provedeny sanační omítky, do zdiva aplikována chemická injektáž a vně budovy zbudován již zmíněný prostor udržující vlhkou zeminu ve fyzickém odstupu od zdiva budovy. V několikaletém předstihu, současně s přípravou projektu čekajícího na získání patřičných financí, byly v prosturu předpokládaného prostoru provedeny dvě sondy pro zjištění podmínek pod povrchem. Ty, jak to tak bývá, spolehlivě minuly skalní výchoz, který poté nemile překvapil pracovníky provádějící firmy a připravil je o velké množství času a potu. Vápenická část Spolku Františka se tak dostala k určitému množství materiálu pro vápenku a jistě zbude i na nějakou tu na sucho stavěnou zídku.

Pisatel měl za to, že sesuv svahu k severní straně Kameňáku musel být poměrně výrazný a překryl komunikaci, která by se dala předpokládat za budovou k obsluze dvojice vápenných pecí postavených v roce 1852. Na obnažené části zdiva je patrná část s upravenou a neupravou vnější lící naznačující průběh terénu v době výstavby Kameňáku. Rekonstruovatelná linie však až tak zásadní rozdíl proti nedávnému stavu neukazuje.
Co je však zajímavější, je to, že v obnažené části je patrná část odlišného a více vystupujícího zdiva. Ta by mohla ukazovat na využití části starší stavby během výstavby budovy modelárny na konci čtyřicátých let 19. století.

Co by takovou starší stavbou mohlo být? Díky omezenému počtu míst vhodných k umístění protoindustriálního provozu využívajícího síly Křtinského potoka v Josefovském údolí bychom zde mohli předpokládat nějakého předchůce Františčiny huti. Mohl by se zde nacházet Nový hamr novohradského panství nenacházející se se na území dnešního Adamova, ale poblíž hamru Starého (Althamru)? Využití existujícího vodního díla pro nově zřízený hutnický provoz lichtenštejnské huti by bylo logické a nikterak ne neobvyklé.
Ve výkopu se bohužel nenacházely železářské strusky, ani žádné další stopy, které by nám usnadnily identifikaci zdiva.
Je příznivé, že severní zeď Kameňáku zůstala obnažena a nad nečekaným objevem se budeme dále zamýšlet. Doufám, že se do některého z blízkých čísel časopisu Archeologia technica podaří připravit obsažnější text shrnující možnosti interpretace tohoto pro nás významného objevu.
Je velmi lákavá představa Josefovského údolí vypadajícího v období odcházejícího středověku a přicházející doby novověku podobně, jako nám zachytil v roce 1595 na svém plátně Lucas van Valckenborch (Krajina s železárnami, Museo del Prado).

Na poslední fotografii zachycující současný stav našich experimentálních pecí můžeme dokumentovat, jak efemerními strukturami z pohledu delšího času jsou kusové železářské pece zhotovené pouze ze žáruvzdorných jílů. Můžeme být jen rádi, že pozdně středověcí či raně novověcí hutníci přešli k poměrně solidnějším kamenným stavbám. Jejich relikty se nám tak mohly dochovat.

P.S.: Datum publikace textu by přímo svádělo označit relikt starší stavby za "svatyni sv. Arahuta". Pisatel byl v pokušení.