O Staré Huti
Cesta železa Moravským krasem
Kalendář akcí
Dyzny z raně středověkých hutnických dílen ve sbírkách Technického muzea v Brně
Ondřej Merta
Ve sbírkovém fondu Technického muzea v Brně se nachází množství dyzen pocházejících z raně středověkých železářských dílen. Většinou se jedná o nálezy pocházející ze střední části Moravského krasu, z lokalit zkoumaných Věrou Souchopovou. Některé pocházejí také z Lažánek u Veverské Bitýšky a Rudky u Kunštátu. Velkou část souboru tvoří dyzny a jejich zlomky získané při posledním archeologickém výzkumu raně středověké železářské dílny v Moravském krasu realizovaném v letech 1996–97 v národní přírodní rezervaci Habrůvecká bučina na katastru obce Habrůvka a datované do počátku 11. století. Cílem příspěvku je přiblížit početný soubor typického hmotného dokladu staré hutnické činnosti.
Pozůstatky úpravny polymetalických rud ze 13. století u Koječína na Havlíčkobrodsku
Petr Hrubý – Martin Košťál – Karel Malý – Jakub Těsnohlídek
Příspěvek představí dosavadní výsledky a metody interdisciplinárního výzkumu zpracovatelského areálu z poloviny 13. století, zapojeného do produkce stříbra. Sondáž se zaměřila na úpravnické haldy ve zvodněném prostředí potoční nivy. Zkoumána a analyzována byla upravovaná rudnina. Dokumentovány byly technogenní uloženiny se znaky mletí a praní. Na bázi tělesa byla dochována dřeva, smýcená těsně po polovině 13. století. Mezi nimi lze v iniciační etapě rozlišit nejprve pokácený lesní porost a následně i použití dřev v konstrukcích. To spolu s fragmenty mlecích kamenů umožňuje reálně uvažovat o pozůstatcích rudního mlýna a možná i stoupy.
Metalurgická infrastruktura středověkého důlního centra Buchberg na Českomoravské vrchovině
Petr Hrubý – Matěj Kmošek – Martin Košťál – Karel Malý – Peter Milo – Jakub Těsnohlídek
Příspěvek představí metody a výsledky průzkumu i následné sondáže v areálu důlního centra ze 13. století, zapojeného do produkce stříbra. Toto středisko je výjimečné svým mimořádným plošným rozsahem, rozvinutou infrastrukturou a výraznou stopou v písemných pramenech. Průzkumy se zaměřily na zaniklá metalurgická pracoviště, která poskytují jedinečné prostorové informace i množství cenných údajů získaných analýzami pestré škály archeometalurgických nálezů. Sondáž v roce 2019 ovšem neodhalila hutní provozy na barevné kovy nebo dokonce stříbro, nýbrž rozsáhlý a vysoce organizovaný kovářský areál.
Možnosti a omezení XRF ručních analyzátorů při analýzách bronzů
Karel Malý
Používání ručních XRF spektrometrů se stává běžnou záležitostí i v archeologii. Mimo nesporných výhod, které tyto přístroje nabízí, se však při jejich používání i při interpretaci jimi získaných výsledků dělá řada chyb. Příspěvek prezentuje výsledky testování a kalibraci ručního XRF spektrometru při analýzách bronzů. Pro tyto potřeby byla připravena řada standardů, které byly analyzovány ručním XRF přístrojem a dále jinými metodami. Na základě těchto výsledků byla sestrojena kalibrační křivka a vyhodnocena přesnost a správnost ručního XRF analyzátoru při analýzách bronzů.
Identifikace historické těžby a zdroje safírů u osady Jizerka v Jizerských horách
Ivan Rous – Jana Stěhulková
Malá jizerská louka v Jizerských horách patří mezi nejznámější místa v České republice s výskytem drahých kamenů (zejména safírů). Těžba probíhala minimálně od 15. století, ale celkový rozsah nebyl dosud stanoven. Cílem výzkumu Severočeského muzea v Liberci a České geologické služby bylo zjistit rozsah historické těžby drahých kamenů, odhalit zdroj safírů a izotopovou dataci zirkonů z aluviálních drahokamových polí na Jizerce. Bylo provedeno skenování technikou UAV (Unman Air Vehicle) v oblasti kolem koryta Jizerky. V prvním kroku bylo prozkoumáno okolí soutoku Safírového potoka a Jizerky a byly zpracovány 3D modely terénu vybrané oblasti. Další analýzy (např. kvantil, digitální stínovaný reliéf a spektrální analýza) byly použity k vytvoření mapy odhadovaného rozsahu těžby. Doprovodný výzkum Pytlácké jámy, oválné přírodní deprese asi 2 km severně od Jizerky, umožnil pomocí integrovaných geofyzikálních metod identifikovat depresi jako pozůstatek maarové diatrémy, tedy velmi pravděpodobného zdroje safírů. Současně s geologickým a geofyzikálním výzkumem byla vytvořena studie soustředící se na vznik osady Jizerka a Velká Jizera v návaznosti na historické dolování.
Nálezy středověkých vápenických pecí ze záchranných archeologických výzkumů na Dominikánském náměstí v Brně
Václav Kolařík – Marek Peška – Antonín Zůbek
Příspěvek stručnou formou shrnuje poznatky o nálezech středověkých vápenických pecí z prostoru Dominikánského náměstí v Brně, které byly získány při několika záchranných archeologických akcích v letech 2000 až 2018. Soustředí se především na nové objekty dokumentované v průběhu rekonstrukce náměstí v létě 2018. Pece je možné datovat do období 13. až 14. století a lze je spojovat s budováním význačných dominant někdejšího Rybného trhu – kostela sv. Michala a dominikánského kláštera.
Nové vápenické areály v Moravském krasu a jeho okolí
Petr Kos
Informační příspěvek shrnuje výsledky povrchové prospekce autora z rozmezí let 2016–2018 v oblasti Moravského krasu a jeho okolí, se zaměřením na výrobní a exploatační objekty spojené s výrobou páleného vápna a stavební keramiky. Celkem 6 výrobních areálů lze spojit s okrsky panských stavebních hutí, podílejících se na vrchnostenských stavbách v průběhu středověku a raného novověku (církevní areál vranovských paulánů a Lichtensteinů, obřanské a novohradské panství, církevní areál zábrdovických premonstrátů, jedovnické a holštejnské panství). Předběžná datace pyrotechnologických zařízení je podložena archeologickými analogiemi, hmotnými nálezy a místopisnými historickými prameny. Svědčí o využívání vápenců ve dvou místních distribučních okruzích – v Moravském krasu a drobného ložiska u Lelekovic, okr. Brno–venkov, Blansko a Vyškov. Některé vzájemné vztahy výrobních objektů a staveb (kostelů, klášterů, hradů, dvorů) naznačují nové historické skutečnosti, které by však bylo nutné z hlediska zpřesnění informací ještě verifikovat archeologickými terénními výzkumy.
Středověké „vodní dílo“ v Táboře. Archeologický výzkum Jordánu 2012–2015
Rudolf Krajíc
Příspěvek přibližuje objev dvou (převážně dřevěných) spodních a jedné horní výpusti, které byly na sklonku středověku jako součást výpustného systému vybudovány v hrázi táborského Jordánu, jež patří k nejstarším vodním nádržím na užitkovou vodu na našem území.
Industriální archeologie v Brně
Marek Peška – Hynek Zbranek
Příspěvek shrnuje nálezy industriálních památek ze starších záchranných archeologických výzkumů v rámci Brna, a také se věnuje nálezům industriálních budov z areálu bývalé Vlněny, s důrazem na metodiku odkryvu a potenciál industriální archeologie v rámci Brna.
Farbiareň Wenzela Schwaba na Křenovej ulici
Róbert Antal – Michal Bučo
Archeologický výskum na Křenovej 22 odkryl v roku 2018 okrem iných nálezov aj pozostatky farbiarne textilu z 19. storočia. V rámci Brna či celej Českej republiky ide o pomerne netradičný nález, ktorému bola preto venovaná veľká pozornosť. Archeologický výskum v kombinácii s písomnými a obrazovými prameňmi neodhalil len stavebný vývoj farbiarne, ale aj technológiu farbenia a pestrú históriu tejto budovy. Príspevok sa zameriava na krásnofarbiara Wenzela Schwaba a jeho synov, osudy farbiarne po zastavení jej činnosti, procesy samotného farbenia a pozostatky vyhrievacích zariadení, ktoré boli neodmysliteľnou súčasťou podniku.
Barvírna v areálu bývalé Vlněny v Brně
Hynek Zbranek – Jiří Zubalík
Příspěvek se zabývá nálezem pozůstatků textilní barvírny z 19. století v rámci záchranného archeologického výzkumu v areálu bývalé textilní továrny Vlněny 1 v Brně.
Archeologické stopy pivovarských technologií
Petr Holub
Tradice pivovarnictví u nás je velmi silná. Doloženy jsou tisíce historických pivovarů. A co na to archeologie? Množství prováděných záchranných archeologických výzkumů se bezprostředně dotýká i zaniklých pivovarů, prezentovaných výsledků je však stále pomálu. Přispěvek představí typické schema historického pivovaru, jednotlivé výrobní postupy a technologie a jejich vývoj s ohledem na archeologický potenciál a podobu budovy.
