Uhlířské pozdravy ze Švýcarska Českého do toho Moravského

Tradičně již po devět májů pálíme tu naši kopu tam u vás na Františčině huti. A protože po nás touží i v jiných končinách, tak podáváme krátkou zprávu o našem díle v krajině Švýcarska Českého.
Loňský rok jsme se nechali zlákat naší drahou přítelkyní Natálkou Belisovou do lesů a oudolí Českého Švýcarska. Přesněji jen do oudolí řeky Kamenice na louku poblíže Dolského mlýna. Vzdali jsme se tedy civilizačních vymožeností (elektřiny, teplé vody apod.) a vypálili milíř pro potěchu lidu Švajcu Českého.
Nebyli jsme v tom po celý týden sami. Společnost, velmi příjemnou a vítanou, tvořila parta flusařů, smolař, pekařky, pradleny, drátenice, hrnčíř a Honza Lokajíček se svojí chotí a pecí.
Večery při ohni byly kouzelné. Natálka nám byla ochotna předčítat ze své nové mordýřské knihy. To jsme celkem uvítali, protože jsme pak nebyli schopni oka zamhouřit a zodpovědněji tak ohlídali náš milíř. Dokonce nám zajistila dvorního fotografa Václava Sojku, který o přestávkách mezi focením velmi fundovaně sbíral a poté i vařil smolu.
Ku pomoci jsme měli flusaře Jirku a Jirku (oba od Woitschů). Oba flusaři zaplaťpánbu po návštěvnících neplivali, ale vařili potaš z tekutiny barvy panenské moči, kterou získali z dřevěného popela louhováním.
Natálka se rozhodla vyrábět dehet ve velkém a tak si nechala postavit fungl novou dehtářskou pec. A aby toho neměla málo tak fajrovala i na smolném kameni. Vyrobila dehtu požehnaně.
Honza Lokajíček nám předvedl, že tavba v peci je pro něj již rutina. Zcela čekaně vyloupl z pece kus železa.
Týden u Doláku uběhl jak voda. Abychom přiblížili atmosféru přikládáme pár fotek, které zhotovili Venca Sojka, Eda Tržil a Natálka Belisů.
Jirka Kadera a Eda Tržil